Kniha - Labyrint světa a ráj srdce

Vůdčí ideou a srdcem projektu Orbis pictus aneb... je Komenského dílo Labyrint světa a ráj srdce, které je prvořadou uměleckou vizí s nadčasovou hodnotou. Toto nejlepší dílo starší české literatury, jak je označil František Palacký, bylo sepsáno v prosinci roku 1623 v Brandýse nad Orlicí a má mnoho co říci i dnes.

Roku 2005 byla kniha Labyrint světa a ráj srdce znovu vydána v češtině, tentokrát se skvělými ilustracemi Rut Kohnové, sestavena a graficky upravena Jiřím Vovsem. U příležitosti premiéry projektu v Paříži kniha vyšla ve francouzském překladu a italská verze byla publikována při uvedení ve Florencii v roce 2007. Dlouhodobý projekt se zaměřuje také na ty země, kde není osobnost Komenského příliš známa. Předností celé akce je, že bude vždy představována v národním jazyce dané země a doprovázena vydáním Komenského Labyrintu v mateřštině hostitelského státu. U příležitosti premiéry projektu v Kanadě ve Vancouveru v roce 2008, bylo anglické vydání knihy publikováno s ilustracemi Petra Nikla.

123

Jan Amos Komenský (1592-1670) je nepochybně nejznámějším českým myslitelem ve světě. Svou profesí teolog, biskup Jednoty bratrské, počtem malé, nicméně vlivné české protestantské církve, byl v r. 1628 nucen opustit svou vlast. Rakouští Habsburkové, panující v Českých zemích, na svém území nestrpěli jinověrce. Komenský nalezl útočiště nejprve v Polsku, závěr života prožil v Nizozemí. Tam ho dokonce přijal René Descartes, jenž k sobě málokoho připouštěl, byl však zvědav na Komenského filosofický systém. Komenský již v 1. polovině 17. století dosáhl evropského věhlasu, do svých služeb se jej snažili získat panovníci jak protestantských, tak katolických zemí. Svým vlivem působil v řadě oblastí, největší zásluhy mu byly ovšem připisovány na poli výchovy. Dodnes je uznáván jako zakladatel pedagogiky, coby autonomní vědecké disciplíny (Didactica Magna); jako jeden z nejvýznačnějších, ne‑li největší génius jazykové výuky – jeho učebnice Janua linguarum reserata a Orbis sensualium pictus byly přeloženy do všech evropských a mnoha orientálních jazyků; jako vynikající lingvista (Novissima linguarum methodus); jako jeden z průkopníků hnutí usilujícího o vytvoření dokonalého universálního jazyka (Panglottia); jako významný filosof, jemuž slouží „pansophia“ (systém založený na harmonii víry, rozumového a smyslového poznání) jako teoretický základ grandiosního projektu nenásilné společenské nápravy (De rerum humanarum emendatione consultatio catholica). Ze všech nepedagogických spisů Komenského je Labyrint světa a ráj srdce patrně tím nejznámějším. Platí to alespoň pro 20. století, jež v mnoha ohledech (obecná krize všech hodnot, otřesení základních jistot, převratné vědecké a technické objevy, nekonečné válčení atd.) připomíná dobu Komenského. Za jeho života vyšla kniha třikrát, poprvé v r. 1623, a v roce 1631 a poslední, opět přepracovaná v roce 1663. Labyrint je poetické dílo, překypující životním elánem, a je obecně považován za jeden z vrcholů české literatury i za mistrovské dílo světové alegorické literatury pracující s postavou poutníka. Pro frankofonního čtenáře pak není bez zajímavosti, že první francouzský překlad Labyrintu z r. 1906 pochází od Michel de Crayencour, otce spisovatelky Marguerite Yourcenar.

Námět Komenského Labyrintu je prostý: mladý muž, Poutník, prochází světem, aby poznával a prozkoumal „lidské věci“, než-li se rozhodne, jak má uspořádat svůj další život. Jako průvodci se mu nabídnou dva průvodci – Všudybud a Mámení. Během své cesty Poutník nabývá dojmu, že se noří do labyrintu, v němž je naprosto nemožné uchopit pravou povahu věcí a událostí; pochybná moudrost Všudybudova a růžové brýle Mámení mu totiž brání porozumět tomu, co se děje uvnitř a kolem něho, a tudíž se správně rozhodovat. Díky svému vytrvalému úsilí a chytrosti se Poutníkovi několikrát podaří poněkud odsunout brýle a spatřit věci takové, jaké jsou ve skutečnosti. To dává autorovi příležitost rozehrát nelítostnou kritiku soudobé společnosti. Nakonec mladý muž se svými průvodci přijde do Paláce Moudrosti, kde mu král Šalamoun odhalí „marnost a klam světa“. Poutník se tedy rozhodne k návratu k sobě samému, aby v sobě a v Kristu hledal „mír a radost“, jež marně hledal ve světě.

Nová edice Labyrintu světa a ráje srdce vychází v rámci komplexního a ambiciózního projektu Orbis pictus aneb..., vypracovaného a realizovaného nadací Audabiac. Projekt je úzce provázán s dílem J. A. Komenského. Jeho cílem a hlavním smyslem je stát se faktorem komunikace napříč národnostními identitami, sociálními vrstvami nebo náboženskými vyznáními. Interaktivní expozice Orbis pictus rozvíjí poselství Komenského a všech těch, kdo věří v sílu kreativní touhy po poznání. Expozice se pokouší o volnou aplikaci Komenského myšlenek pomocí interaktivních nástrojů a obrazů. Projekt je koncipován jako evolutivní kompozice, která se objasňuje a modifikuje podle prostoru, jejž zaujímá, jako cesta krajinou zvukových a visuálních nástrojů, jež ústí do samotného centra expozice: Labyrintu světa a ráje srdce. Myšlenky Komenského jsou zde představeny spíše v symbolické, nepopisné a abstraktní rovině. Většina částí Labyrintu, ale i ostatních nástrojových krajin, přímo závisí na návštěvníkově kreativitě. Návštěvníci sami uvádějí do chodu jednotlivé pohybové, visuální a zvukové součásti, takže si uvědomují svou autorskou spoluúčast a interkomunikaci, což je v naprostém souladu s pedagogickými principy Komenského.

Jiří Beneš